Ostravským Karnevalem chutí nám začíná letošní sezóna food festivalů, na kterou se moc těšíme. "První vyhrání, z kapsy vyhání", tím bychom se po Karnevalu chutí 2017 mohli uchlácholit. Nebyli jsme tam poprvé, a tak víme, že takováto chudoba, co se týče vystavovatelů, není standardem. Možná už ale bude, vzhledem k tomu, že od letošního roku se v Ostravě pořádá Garden Food Festival, kterému asi restaurace daly přednost.
I přes účast asi jen 6-ti restaurací, jsme ochutnávali, co se dalo, a neváháme vám o tom poreferovat.
Jako první jsme navštívili stánek restaurace Pata Negra, o které jsme nedávno psali tady. Nebyli jsme nadšeni z restaurace, nejsme nadšeni ani z jejich stánku. Což o to, suroviny podávají kvalitní a dobré, ale tentokrát se moc nenamáhali ani se způsobem servírování. Já jsem vyzkoušela Rybí polévku s kalamáry. Nebyla špatná, ale že by mě nalákala k návštěvě restaurace, což asi jako část jejich degustačního menu měla, to ne.
Ondra si dal Jednohubky s čerstvým sýrem s medvědím česnekem a chorizem. Chorizo mají výborné, ale chyběl tomu nápad. I doma si děláme jednohubky pestřejší.
Ondra: přesně tak, od prezentace jsem očekával daleko více. Servírování bylo jako od chlapa, co si dělá večeři... ale chuť sýra a choriza byla dobrá...akorát, že tady bych rád jedl i očima. No nic, vedle u stánku to šlo.
Více jsme se těšili do stánku Opavské restaurace Katharein, kde se nám líbila téměř celá jejich nabídka, a i ceny měli odpovídající degustačním porcím (které byly hodně bohaté). Nemohla jsem se rozhodnout mezi Kopřivovou polévkou s konfitovanou bramborou a Salátem z pečené červené řepy s tartaletkou s medvědím česnekem, tak jsem si objednala oboje (polévka stála 25 Kč, salát 35 Kč, což šlo). A oboje bylo výborné. Kopřivová polévka chutnala podobně jako špenátová,
takže díky tomu to přece jen vyhrál salát z červené řepy, který byl výborný, a tartaletka taky.
Ondra: mě moc kopřivy v jídle neberou, čili pro mě tato polévka ne. Na salátu z červené řepy jsem si pochutnal, vše dokreslil balkánský sýr. Tartarelku jsem takto jedl poprvé, a jako předkrm můžu doporučit.
Ondra si poručil Telecí závitky s variací květáků, které mě až tak úplně nenadchly. Až na květákové pyré, které bylo moc dobré.
Ondra: od závitku jsem očekával více, nebylo na tom nic, co bych si chtěl dát znovu. Na druhou stranu, květákové pyré bylo zajímavé, navíc šťávička z výpeku byla výborná. Servírování bylo nápadité. Za mě, takto se má prezentovat restaurace, i když telecí nenadchlo, tak tato restaurace určitě stojí za návštěvu. Navíc i obsluha byla vstřícná a milá.
Vyhnout jsme se samozřejmě nemohli stánku restaurace Carbon, o které už jsme psali u příležitosti Svatomartinské husy tady. Proto, že už jsme byli docela plní, a zároveň žádná vyložená pecka na jejich menu nefigurovala, dali jsme si napůl jejich Classic Burger. Možná je to tím, že se tam změnil šéfkuchař, možná to byla náhoda, ale tentokrát jsme nadšení nebyli. Budeme to muset prozkoumat přímo u zdroje a jak už dlouho plánuji (já, Ondra ne), opět Carbon navštívit. Zároveň se těšíme na otevření nové restaurace původního šéfkuchaře v Raškovicích.
Ondra: na celém hambáči mi nejvíc chutnala bulka, maso se trošku schovávalo... Jsem plný očekávání, čím nás bývalý šéfkuchař Braček překvapí v Raškovicích.
Abychom to degustování nějak uzavřeli, v prvním patře jsme vyzkoušeli dva druhy makaronek a nugátové košíčky.
Ondra: makaronka ničím nezaujala, ale nugátový košíček ke kafi byl výborný. Byl v kombinaci nugát višeň a za mě dobrý.
Co nás ale opravdu nadchlo, byla výborná káva od Jakuba Jüttnera a jeho CoffeeLife. Nejen, že byla lahodná, ale dostali jsme k tomu i profesionální výklad o rozdílu kávy, která se pije u nás a na Slovensku, a ve zbytku světa.. hořkou chuť způsobenou přepražením kávy prý tolerujeme (a považujeme za normální) jen u nás.
Ondra: ano, káva byla výborná, proto jsme si dali každý 2, bohužel Jakub Jüttner zatím nepřevedl svou vášeň do otevření kamenné prodejny či přímo kavárny. Protože potencionál rozhodně má.
Když to vezmu kolem a kolem, Karneval chutí jsme si užili, i když nabídka byla značně omezenější než jindy, a speciality byly méně "sofistikované".
Ondra: pro mě to bylo zklamání, od prezentací jsem čekal více, a hlavně jsem očekával více restaurací. Ale pokud nám to vynahradí jejich hojná účast na Garden Food Festivalu, tak mi to určitě vadit nebude. Na závěr bych ještě dodal, že jsme se na odchodu zastavili u stánku se slivovicí a 0,5 l zlatého moku odnesli domů. No byla to chyba. Slivovice není vůbec jemná, jak nám prezentoval prodávající, a když ji porovnám s tchánovou, kterou jsem dostal na Velikonoce, tak jí nesahá ani po kotníky... Jen pro úplnost, jmenovala se Valašská Trnkovica.
Vstupné: 60 Kč
Ceny: střední
Parkoviště: vlastní, placené (za 3 hodiny jsme platili 45 Kč)
Naše hodnocení: 60%
Žádné komentáře:
Okomentovat